U nas na Gerníku bývá nejdřív Barborka, a ta Barborka je 4. prosince. Večer chodí po vsi k lidern a ptá se detí, jestli poslouchaly maminku nebo tatínka, a děti řeknou, jestli ju nebo ne. Barborka je dá modlit, a když se nechtěji modlit, tak je nabije a jim dá za dárky brarnbůrky a řekne jim, že nezaslouží lepší dárky, a odejde k dalšim lidem.
Lucie je 13. prosince. Chodí večer, když už je tma. Nenosí žádné dárky, nosí kosu a pytel s plívama a každého chce potrestat.

František Glázer

U nás to bývá takhle, čtvrtého je svátek Barbory, před tym dnem chodí Barborka, to znamená, že se holky obleknou a chodí po vsi k dětem a je dávají modlit a nebo jestli jsou větší, tak se jich ptají, jestli se učí, a potom jim dávají dárečky.
Mikuláš, ten bývá hnedle jako Barborka, svátek má šestého a chodí večer předtim. U nás také bývá Lucie. To je trochu jinak než Barborka nebo Mikuláš. Lucie sebou nosí kosu a pytel s plívama, když je někdo nanic, tak se řiká, že mu rozpárá břicho a dá mu tam plívy.

Josef Nedvěd

Na Štedrý den ráno ještě než se udělá den, tak jdeme do zahrady ovazovat stromy. Bereme sebou pobřísla a ovazujeme je, a přitom řikáme:

Ovazujte se stromkové,
aby vám neumrzly kvítkové,
zítra ráno bude mráz, mráz,
jcstli neurodíte, posekáme vás, vás.

Přes den se dělá stromeček. Kvečeru než se jde na večeři, tak jde se pomodlit ke stromečku. Po večeři pak jdeme do kostela, kde bývá slavnostní půlnoční mše svatá.
Na Boží hod ráno o půl sedmé bývá znovu mše svatá, které se říká ,,Pastýřsková". V deset hodin se jde znovu na mši svatou.. Odpoledne jdou kmotřičky k sobě táč, jeden rok jdou k jednim_a na druhý rok k tym druhym.
Na Boží hod se nesmí tancovat. Až po půlnoci se chodí vinšovat Štěpánům.
Na, Stěpána zase se jde do kostela v 10 hodin. Odpoledne se jde do kulturního domu, kde se tancuje až do rána. Po večeři se znovu jde do kulturního domu a se tancuje až do rána.

Anna Nedvědová

Na Štědrý den když se příde ráno z rorátách, tak se ovazujou stromy ze pobříslama a taky se jim zpívá, aby přes zimu neumrzly. Děti, který nahlas zpívaly a ovazovaly stromy, tak našly doma na prahu dáreček od Štědřičky. Kohoutovi se dává zrnko česněku a psovi taky. Dobytku pět šípkůch se dává. K večeři bejvají pečený ryby. A po večeři si každej musí vzit tři ořechy, a esi ten ořech nejni zevnitř zdravej, tak si přes rok taky rozstonáš.

Marie Křešová

Před štědrovečerní večeří se dá pod stůl do nějaké nádoby obilí ze všeho trošku a na Boží hod se to dá dobytku.
Také se říka, že ve kterém dome se rozsvítí první světlo, že tam najde hodně blechách.

Kateřina Vrbová

Na Štědrý den v předednem chodí děti ovazovat stromky a jim zpívají písničku “Ovazujte se stromkové”. Ráno se dá dobytku chleba a na ňom šípky. Taky na Štědrý den se dá do metre pod stůl ze všeho obilí trochu. A potom ráno se udělá kolo ze řetězu a dá si tam slepicum žrát, aby nezanášely vejce. A kohoutovi se dá česněk, aby štípal, a také se dá psovi česněk, aby byl zlej, a se vyhodí krz okno.

František Rott

Napřed se dávalo o Štědrý den krávam po třech šípkách, a to prej aby dojily. Někdy udělají lidé z řetězů kolo a do tý se dává kukuřice a pšenice, to prej aby je nebrali luňáci.

Josef Bouda

Na Štědrý den ráno se vovazujou stromkové a zpívají:

Vovazujte stromkové,
aby jim neumrzly kvítkové,
zítra bude mráz, mráz,
jestli nám nedáte Štědrýho velčera,
posekáme vás, vás.

A babičky vždycky uvařily trochu kořalky a daly nám napít trochu teplý kořalky a večír v půl noci ve 12.00 začne mše svatá, že se narodi Ježíšek a na Štědrý večer se radujeme, že přijde Ježíšsek, a večír když příde Ježíšek, tâk večír rozsvítíme bečky a jdem se pomodlit i ze starýma babičkama. A na Boží hod jdeme do kostela ráno v 6.oo hodin na Pastýřskou a my děti chodíme vinšovat a vždycky něco dostaneme a u někoho jsme dostali kořalku a dávali jsme to do jedný plásy a potom
jsme si to rozdělili a v 10.00 hodin se jde na mši svatou, a když příjdeme z kostela, tak si najíme a na Boží hod večer se chodí táč ke kmotřičkám a nebo sedí doma.

Kateřina Boudová

Na Štědrý den se připravujeme. Celá rodina musí všechno uklidět a napec koláče, zabít slepici a kachny.
Když večeříne, pod stolen máme připravený kosík. V něm má být z každého obilí trochu, na tom daný jabka, hrušky a ořechy. Všichni si sednem k večeři, si povečeříme a musíme všichni vstát zajedno, aby nám seděly husy.
Je večer, tak už přichází Ježíšek a celá radina deme do kostela na půlnoční.

Josef Pieček

Na Štěpána se chodilo a chodí ráno vinšovat a starý hospodáři se předháněli, který dřív napojí koně, to se řikalo, že jezdí pro zlatou vodu.
Napřed se dávala pšenice, kukuřice, vořechy, jabka a dávalo se to do hřešátka a dali to pod stůl.

Karel Mašek

U nás na Gerníku o Štědrý den ráno se ovazujou stromy na zahradě a přitom si řiká:

Ovazujte si stromkové,
by vám neumrzly kvítkové,
zejtra ráno bude mráz,
esi neurodíte, posekáme vás.

Potom jdeme si nasnídat, ale si nejí než postné jídlo. Když už jsme si najedli, tak jsme měli připravený šípky. Je rozdělíš po třech sípkách a zabalíš do chleba a dáš je každému zvířeti, prasatum, koňam, krávam a ovcam. Psovi dáváme česněk zabalený ve chlebě, aby byl zlý.
Slepicum udělají naši na dvoře kolo ze řetězůch a tam jim dají kukuřici. To se dává, aby je prý nebrali luňáci, ale v létě luňáci je furt berou.
No a pak pomáhám našim dělat práci. Večer jdeme na večeři, ale pořád jíme postné jídlo. Pod stolem máme pšenici, oves, žito, ječmen, kukuřici, jablka, hrušky a ořechy. Když se najíme, tak dědeček sáhne po ořechuch a dá každému hrsku. A jablka i hrušky taky tak. Pšenice, oves, žito, ječmen a kukuřice to tam má stát tři mše svatý. Pak si to roždělí každému zvířeti.
V 10 hodin jdeme na půlnoční. Tam bývaly dřívejc šeljaký programy. Když přijedeme domu po 12. hodině, tak už se může jíst maso, sulc a sarmy.
Toto je můj popis Štědrého dnu.

Václav Kubíček

Zdroj: GERNICKÝ školní kalendář, nakladatelství Herrmann & synové v Praze roku 2004