U nás na Gerníku se řiká, když nějaké manželé čekají děťátko, tak lidé řikají, když ta maminka budoucí má koluvaté břicho, tak že to bude kluk, a když má špičaté, tak to bude holka.

Když to děťátko už bude mít hnedle 9 měsíců, tak tej budoucí mamince je špatně, tak ji šikujou do Nové Moldavy do porodnice, a když už jí je hodně špatně, tak jedou. Jede s ní vždycky vlastní máma, esi je živá, stane se, že už ta budoucí maminka nemá mámu, a jede s ní i panimáma.

To dítě muže se rodit samo, ale ne každé, dřívejc si i rodily samy, ale teď jim pomohají doktoři.

Po porodu zvoní z Nové Moldavy na Gerník na stráž a tamvocej uklizečka to jde oznámit rodině a ty to oznámí přátelum. Druhej den jde ten můž tý ženy, co už je maminka, tak jde za ní do porodnice a nese tej manželce tři kytky, to znamená, že nejsou jenom manželé, ale i rodiče, ale taky už nejsou 2, ale už jsou tři .

Také ty rodiče pak vymejšlí, jaký jméno bude mít a kdo bude kmotřička a kmotříček.

A když ta maminka s tym děťátkem jsou živí a zdraví, tak za tejden je pustí domu pan doktor.

A když přijedou, tak přátelůch děti ho chtějí vidět, toho chlapečka a nebo tu holčičku, co to je, ale ty děti nepřídou ze prázdnou rukou, jak se řiká, vždy přinesou něco, ale jen takovou drobosť, nějakou pentličku nebo nějaké botošky a další věci drobné, ale daj také svatých vobrázek, toho svatýho nebo tu svatou osobu, podle jakej má jméno to děťátko.

Hned v neděli ho křtí za křesťana a pak než ho budou křtít, tak ráno nese kmotřička snídani, ale u nás na Gerníku zavinujem děti až do 4 i více měsíců, protože lidi řikají, když nejni zavinutý to dítě, že se poláme.

Pondělí už dělají koláče na křtiny, v úterý také a také nějaký torty a fojé a i moc víc, ve středu ženský dělaj koláče a muský si shání, co je k potřebě, kotle, taky věci na zabijačku, s čim zabijí prasata. Ve čtvrtek zabijí, ty starší tety krájí špek a tuty věci, ale ty z přátelů, ty mladí jdou na faru pro nádobí a skleničky a slánku i jiné věci, které jsou celého Gerníku. V pátek pečou a uklízí i v sobotu, co byla práce. V neděli ráno si šlo do kostela, ale babičky dělaly oběd, až přijdou z kostela, když přijdou, každej nese dárek, ženy kostumašky, oblek na děti, ale muži nesou peníze, pak lidé si pomodlí a jí, zkráje nejsou veselé lidi, až se nějaké muži nakycí, pak je to veselý, lidi jí koláče, pijou čitra, ale můži pijou píva a nebo kořalku, pak tam tancujou a vždycky musí rozbít bek, pak dají večeři, to dítě spí, ale taky dělají fotky.

Lidi jsou tam do 1, 2 hodin a pak jdou domu si lehnout.

Anna Mašková

Na Gerníku když si narodí dítě, tak jsou ňáký dni ve nęmocnici a za ňáký dni je pošle lékař domů.

Když maminka z dítětem přijdou domu, tak druhej den babička toho dítě musí brzy ráno vzít dort a ňáký pečiva a ten dort zabalí do šátku a uváže ho a de k tomu dítěti, a když příde k rodině a ten dort dá na stůl a začne ho rozvázovat a přitom řiká:

„Jak rozvazuju tento uzel, tak ať se tě rozváže tvůj jazýček.“ A ten dort dá mamince. Za tejden musí rodina pect koláče na křtiny a také vaří různé jídla.

V neděli musí maminka obléknout dítě do bílé peřinky a šátku a jdou do kostela a v kostele když začnou křtít, tak kmotřička ze kmotříčkem musí držet diťátko, po křtě začne mše. A když vyjdou ze kostela, tak přátelé dou na křtiny. Když přátelé přídou ke malému děťátku, tak mu dají dáreček a pak dou do druhý sednice, kde si sednou za stůl, a babičky jim dají jídlo, pustí si kasetofon a poslouchají. Tak jsou veselí až do půlnoci. Když kmotry chtějí odejít, tak rodiče vezmou jeden dort a dají ho kmotrám.

A tak jsou veselí až do dneska a mají radost z toho malého.

Marie Nedvědová

Týden před křtinama táta toho dítěte chodí zvát příbuzné na křtiny. Za týden jde maminka a tatínek toho dítěte s kmotřičkou a s kmotříčkem do kostela a tam ho velebný pán vokřtí, jak chtějí, oni když je to chlapec, tak podle kmotříčka, a když je to holka, tak podle kmotřičky.

Johana Vrbová

Za týden dítě se křtí v kostele. Jestli není půst, advent a nemetá pšenice, se dělají křtiny i doma u rodičů dítěte novorozeného. Na křtiny se zve v sobotu večer a se zvou jen blízký příbuzný. V neděli po mši svaté hosté jdou na křtiny každý z nějakým dárkem. Na křtinách se jí, pije a večer se tancuje. Hosté po půlnoci jdou domů a dostávají koláče. Každý (hnedle každý) člověk je šťastný.

Anna Nedvědová

 Zdroj: GERNICKÝ školní kalendář, nakladatelství Herrmann & synové v Praze roku 2004