Bylo to dávné časy, ještě když žíli prachdědečkové, když žíl ten velký had. Jednoho dne jel můj prachděda na pole a on ho viděl ve pšenici. Tak ho viděl, když přijel ke Hlavatskoj poli, tak se mu koně zastavili a nechtěli ject dál a děda je šupal, oni nikteraž nechtěli jít dál. A pak děda ho taky uviděl a pak se otočil a jel jinam sekat pšenici. Můj prachděda taky toho věděl více o tom a také se řikalo. Můj prachděda to vyprávěl mojemu pravému dědovi a ten můj děda to vyprávěl mamince. Že ten veliký had žral Valachum ovce. Také se ho lidé báli, že přijde sem k nám do vsi (do Gerníku) a že jim také něco udělá nebo že jim veme nějakej dobytek (zvířata). A pak Valaši ho zabili. Zabili ho takhle: On ten veliký had tak dlouho jim choděl na ty ovce, až pak zabili ovci a tu kůži vyplnili vápnem a ten had ji sežral a šel si napít vody do Vobca. Tak se to řiká u nás. Když si napil, ono to vápno začalo v ňom bubřit, až pak prasknul. A potom za nějakej čásek ho ty Valaši našli a pak už měli pokoj a myslili si, že už jim nebude více brát ovce, a tak se to stalo, že jim více nebral ty ovce, on jim je více nebral, že byl mrtvý.

Anna Glázerová

Zdroj: GERNICKÝ školní kalendář, nakladatelství Herrmann & synové v Praze roku 2004

Zdroj: Rajce.net - 2019 7.17. Rumunsko, Gerník a Rovensko s CK